Vozy Aero 50 Dynamik

Vozů Aero 50 Dynamik (nazývaných podle místa nálezu vozu dochovaného v USA též jako "Arizona") bylo ve vysokomýtské karosárně postaveno v letech 1939 až 1941 pouze sedm kusů přičemž jeden z nich se dostal až na stříbrné plátno ve filmu Valentin Dobrotivý s Oldřichem Novým v hlavní roli. Tato malá speciální série kabrioletů s otevřenou proudnicovou karosérií, zakrytými předními i zadními koly, kapkovitými blatníky a velmi luxusním vybavením interiéru bezesporu patří mezi vrcholná díla Sodomkovy karosárny a jsou ukázkovým dokladem stylistického mistrovství jejich tvůrce. Dnes je z těchto automobilů známá existence dvou. Jeden byl před časem objeven v USA a renovován, byť ne příliš věrohodně, pro prestižní Blackhawk Collection v Kalifornii. Druhý je od srpna 2005 ve sbírkách Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.

 

Dosavadní poznání o osudech vozů Aero 50 Dynamik shrnul nejpřednější český znalec vozů Aero ing. Karel Jičínský ve své knize Automobily Aero a jejich doba:

Zvláštní osudy potkaly jedny z posledních aerovek A 50 se Sodomkovými zakázkovými karoseriemi z přelomu třicátých a čtyřicátých let. Pravděpodobně jde o některé z vozů 31. a 43. série. Těchto šest automobilů se vyznačovalo blatníky, zpola zakrývajícími nejen zadní, ale i přední kola. Zřejmě první z nich dostal Vladimír Kabeš junior od svého otce k 21. narozeninám (6. ledna 1939). Výdejková kniha AERO ovšem uvádí vyskladnění dílů k výrobě 31. série až od 11. dubna 1939 a ukončení této tzv. "komise" až 31. ledna 1941. Snad si chtěli všichni s dárkem k narozeninám pospíšit bez ohledu na papírování nebo mohl být použit jiný podvozek. Vůz byl barvy kávově hnědé se světle béžovým čalouněním. Dlouho si s ním však mladý muž nezajezdil. V protektorátě měly sice osoby, které potřebovaly k vykonávání svého zaměstnání užívat vlastní motorová vozidla, k tomu úřední povolení, ale jezdit v té době tak luxusním vozem považovali oba Kabešové za provokaci. Aerovka byla proto po 9 měsících zazděna v budově automobilky a ponechána v úkrytu až do konce války. Mezi zaměstnanci, kteří o tom věděli, se nenašel nikdo, kdo by zatajený vůz prozradil. Ani po květnové revoluci 1945 se jeho majiteli nejevilo vhodné s tak nápadným automobilem budit v porevoluční atmosféře nežádoucí pozornost a proto jej prodal na Slovensko, prý bývalému majiteli výrobny léčiv v Hlohovci. Další vlastník s ním údajně emigroval na Západ. Na Slovenskou však existoval ještě v 50. letech podobný vůz (výrobní číslo podvozku 03107), který prošel od války rukama řady majitelů. Poslední z nich jej musel zrenovovat z neupotřebitelného vraku, načež mu byl "zhabán" národním podnikem Drevounion v Žilině. Jeden vůz z této šestice si prý za války objednal hrabě Dobřenský, jiný byl údajně zhotoven pro libereckého zástupce firmy AERO a další pro autosalon v Polsku. Podle pamětníků byly ještě poměrně dlouho po válce dva nebo tři tyto speciály k vidění - tu v Brně, Praze nebo ve východních Čechách, do dnešní doby se však zřejmě žádný z nich nedochoval.

Nejpohnutější osud měla padesátka, kterou od roku 1940 vlastnil pražský architekt a stavitel František Louda a kterou dnes známe pod názvem Arizona.