Poutavá minulost i přítomnost Vysokého Mýta
činí z tohoto města jedno z turisticky atraktivních míst ve východních Čechách. Své dějiny začalo psát před rokem 1265,
kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou,
na tzv. trstenické stezce. Jeho pravidelný půdorys s nezvykle velkým čtvercovým náměstím, dodnes největším u nás, je jedním
z vrcholných projevů vyspělého urbanismu této doby. Od roku 1307 bylo Vysoké Mýto věnným městem a v držení českých královen
zůstalo až do novověku. Díky své výhodné poloze město bohatlo a získávalo postupně rozsáhlé městské panství. Na vlastní náklady byl
zbudován honosný děkanský chrám a kvalitní kamenné opevnění. Porážkou českého stavovského povstání roku 1620 období prosperity končí,
město bylo císařem přísně potrestáno a jeho hospodářská i politická moc zlomena.
Nový rozvoj, zejména v oblasti kulturní, nastává až v 19. století. Prvně ve východních Čechách se zde hraje české divadlo, vzniká veřejná knihovna a městský archiv. Velmi časně se projevily snahy o záchranu historických staveb i movitých památek, muzeum založené roku 1871 vzniklo jako nejstarší městské muzeum v Čechách. Vrcholná fáze národního obrození je zde zastoupena členy rodin Šemberovy, Jirečkovy a Škorpilovy, osobnostmi, jejichž význam daleko přesáhl hranice města i kraje.
Na konci 19. století vznikly dva později největší strojírenské podniky, firma Stratílek, zaměřená na hasičskou techniku a dílna Sodomkova, výroba kočárů a následně karosérií, jejichž sloučením vznikla později firma Karosa.
Po dvě stě let život zdejších obyvatel výrazně ovlivňovala přítomnost stálé vojenské posádky. První kasárna byla zbudována již ve 2. polovině 18. století. V letech 1968-1990 byl zde umístěn silný sbor sovětských okupačních vojsk, po jejichž odchodu posádková funkce města zanikla.