Z muzejních sbírek

Meč ze Žampachu

Náš předmět měsíce, po té co byl ztracen či spíše zapomenut, spatřil opět světlo světa již v roce 1836 v areálu hradu Žampach. Dlouhou dobu byl uložen na faře v Písečné, aby byl později zabaven místním národním výborem. Kdy a za jakých okolností se dostal do vysokomýtského muzea, není dnes již přesně známo, muselo se tak s ohledem na přírůstkové číslo stát v roce 1978. Ve zcela nedávné době se mu od příslušného specialisty konečně dostalo náležitého odborného zhodnocení.

Meč nese kruhovou hlavici nanýtovanou na jednoduchý řap pro upevnění rukojeti z organické hmoty, která umožňovala obouruční úchop. Čepel od rukojeti odděluje jednoduchá záštita. Délka zbraně dnes činí 710 mm, cca třetina čepele ale chybí, původní délka se blížila téměř jednomu metru. Čepel nese mimo jiné (např. ondřejský kříž) na jedné straně tauzii v podobě běžícího jednorožce, na straně druhé tauzii běžícího vlka. Toto značení je důležité pro určení provenience zbraně, přičemž kombinace postavy vlka a jednorožce je velmi vzácná, i když známá. Takto značené zbraně vyráběli zbrojíři v bavorském Pasově a patřily ve své době k velmi kvalitním výrobkům.

Všechny uvedené znaky datují dobu výroby meče na přelom 13. a 14. století s využíváním zbraně v průběhu 1. polovině století 14.

---